Jaro je tu, jídlo začíná růst kolem nás. Příroda už nás nenechá hlady, jen do ní musíme zavítat, otevřít oči a sem tam něco utrhnout a sníst 🙂 Poradím Vám pár bylin i plevelů, které běžně v přírodě najdete a s ničím si nespletete. Jedna z nejznámějších bylin je kopřiva, na jaře má největší sílu, je výborná na detox po zimě. Z mladých lístků si můžeme udělat špenát, přidat ji do salátů či jarních polévek nebo si pár lístků spařit jako čaj. Kopřivu je ideální sbírat právě od jara do konce května – to jsou její účinky nejsilnější. Působí proti chudokrevnosti, protizánětlivě, antirevmaticky, antivirově, prokrvuje a čistí nám orgány. Kopřiva je velmi účinná a zároveň hodně silná, proto si vyzkoušejte Vaši dávku a nepijte ji dlouhodobě v kuse. Další velice známá bylina je pampeliška. Brzy z jara, před vykvetením si můžete nasbírat a nasušit kořen, který obsahuje hodně hořčin (na podzim ještě mnohonásobně více). Ovlivňuje funkci jater, žaludku, slinivky, střev, ledvin. Dále napomáhá při léčbě močových kamenů, cukrovce (snižuje hladinu krevního cukru), zánětu močových cest, žloutence, horečnatém střevním zánětu, při zácpě. Také pomáhá vyvolat menstruaci. Povaří se čajová lžička kořene na šálek vody a popíjí se během dne. Také si můžeme přidat kořen pokud si odšťavňujeme a nebo ho opražit a použít jako náhražku kávy. Pokud se Vám nechce dobývat kořeny, je skvělé na jaře pojídat mladé lístky, které ještě neobsahují tolik mléka a duté stonky. Můžete si je přidávat do salátu nebo jen tak vyběhnout ven a schroupat pár „trubek“ pro zahnání únavy. Když už budete venku svačit, můžete si zpestřit jídlo sedmikráskou, kvetoucí nať poslouží jako podpora vykašlávání, protizánětlivě, svíravě a hojivě. Osvědčila se i při zánětech močových cest. Tyto byliny známe asi všichni, ale málokdo ví, že na to jak jsou běžné, jsou opravdu zázračné. Jestli pak nám tím nechce Příroda něco říci 🙂 Výjimečné jsou také divoké byliny, které běžně moc nepoužíváme. Tady je nabídka některých z nich. Zkuste si přidat do polévky nebo do salátů bršlici kozí nohu, ptačinec žabinec, popenec, šťovík, potočnice, lebeda, jitrocel, merlík, popenec. Také můžete vyzkoušet šruchu zelnou, ta je skvělým zdrojem omega 3 (viz článek jak se vyznat v tucích). Každá bylina mé nějakou chuť, bršlice je trochu kmínová, ptačinec a popenec jsou pikantní, šťovík kyselý. Zkuste si s nimi pohrát a doplnit si minerály v těle, očistit a vyživit buňky, podpořit trávení a vyrovnat pH v těle přírodní cestou. Další skvělá varianta jak si doplnit enzymy a antioxidanty je klíčení. Takže žádné výmluvy, že nemáte zahradu, že žijete ve městě nebo, že jste stále v práci. Klíčit se dá i v práci, ozdobíte si kancelář a máte svačinku po ruce 🙂 Důležité je obstarat si semínka v bio kvalitě, protože pokud naklíčíte chemicky ošetřená semínka, dáte si místo superpotraviny chemický koktejl. Klíčit se dají skoro všechna semínka – řeřicha, rukola, hořčice, bazalka, chia, slunečnice, brokolice, zelí, čočka, cizrna, hrášek, mungo, adzuki, pohanka, pšenice, vojtěška (alfalfy). Nevhodné na klíčení jsou ledvinovité fazole, jsou pro naše tělo nestravitelné! Nejméně výrazné jsou klíčky vojtěšky a slunečnice, jsou vhodné pro začátečníky v klíčení a většinou chutnají i dětem. Pokud se rozhodnete klíčit, pozor na množství, obvykle stačí 1 lžíce semínek. Volte raději menší množství a dejte si další klíčit třeba hned za 3 dny, ať máte klíčky stále čerstvé. Pozor na plíseň. První den, zalijeme semínka cca 2dcl vody a necháme je máčet cca 8 hodin (ideálně přes noc). Po nabobtnání vodu slijeme a 2x denně promýváme. Až naklíčí, cca 4 – 5.den sklízíme a přidáváme si klíčky na chléb či do salátů. Ještě před konzumací můžeme klíčky propláchnout od šlupiček, většinou vyplavou nahoru a slijeme je. Pokud budete s klíčením spokojeni a rozhodnete se ho provozovat pravidelně, doporučuji koupit klíčící misky či sklenice. Dobré typy najdete na www.zdravyden.cz. Neváhejte tedy a pusťte se do zeleného! Příroda nám nabízí zdraví, jen ho utrhnout 🙂
