Prožijte vítězství každý den

Již několik let procházím proměnou svého života, životního stylu, stravování, zabývám se psychosomatikou. Snažím se ukazovat novou cestu i lidem, kteří o to stojí a ze stejného důvodu píši i tento článek. Řekla jsem si, že je potřeba naskočit na další stupínek a to je pro mě sport. Cítím na svém těle, že i přesto, že dělám fyzicky náročnou práci na zahradě, nestačí to. Nezapojuji všechny svaly a tělo přestává být pružné, bolí mě záda, protože mám ochablé břišní svaly atp. Tak jsem se se sluníčkem a změnou ročního období dala na cvičení. Ale skoro vždy trpím. Mé zkrácené šlachy bolí, neudělám ani 5 kliků, když běžím každá noha váží asi 50 kilo, lehká jóga pro začátečníky na posílení středu je pro mě obtížná. Je mi z toho skoro do breku, ale to je bohužel zase sebelítost. To, čím si omlouváme své neúspěchy (myslím ty vnitřní, ty opravdové, které máme sami před sebou a nikdo je nevidí)… vždyť já nemám čas, a musím tohle a ono. Naštěstí už o tom vím dlouhou dobu, už několik let si říkám, že začnu, ale bylo přeci pořád něco „důležitější“. Teď konečně dozrál čas, nastavila jsem se na to, tělo si o to říká a já ho chci poslechnout. Držím rýžový půst na pročištění organismu a aby to stálo za to, musím dotáhnout i tohle, jinak je má práce poloviční, zbytečná. Tělo potřebuje pohyb, aby se okysličovalo, aby se prokrvily i zapomenuté orgány a části těla, aby se mu vrátila pružnost, vyšel odpad z mezibuněčných prostor a posílily se svaly. Vůbec tady nemluvím o váze, nechci mít míry modelky, ani svaly kulturisty, jen zdravé, pevné a pružné tělo, bez odpadu.

A co je pro mě ještě důležité: „Nechci KÁZAT NIC, CO NEŽIJU!“

Říkala jsem si, že Vás tím nebudu zatěžovat, že je to moje věc, ale dnes mi došlo, že je nás možná víc s těmito pocity a že to třeba někomu pomůže. Vždy přeci potěší, že v něčem nejste sami. Dnes se mi obzvlášť nechtělo jít běhat a cvičit, ještě víc než jindy, napadalo mě snad tisíc důvodů proč nejít, jedu na víkend pryč, tak musím upéct manželovi a dětem, musím jít pověsit prádlo, sbalit věci…… a pomalu už nezbýval čas, než půjdu pro děti do školy, tak už to nemá cenu!!!! A TAK JSEM SI ŘEKLA DOST!!!! „TUHLE LENOST PŘEKONÁM, VYHRAJI NAD NÍ.“ Nemusím uběhnout 10 km, stačí má nejkratší trať. Tři kilometry, jen aby paní Lenost viděla, že její moc slábne. I ten běh byl toho důkazem, je to jen v mysli, nechtělo se mi a s tímto nastavení jsem vyběhla. Když jsem vyběhla, myslela na to, že je to do kopce, že mám těžké nohy, že nemohu, že jsem mohla dělat něco užitečnějšího, trápila jsem se a říkala si, tak asi nemám běhat, asi dnes není vhodný den. Ale byly to jen řeči paní Lenosti, která se nechtěla vzdát. Co je přeci víc, než udělat něco pro sebe, pro své zdraví, pro své tělo. Když jsem si to uvědomila, překlopilo se to, běželo se mi lehce, běžela jsem tu nejkratší trasu, bylo to vlastně úplně v klidu, běžela jsem lesem nad Berounkou, svítilo sluníčko a bylo to fajn, pocit vítězství byl tady! Dokázala jsem to a i přes krizi jsem to zvládla, překonala jsem lenost a vyhrála nad ní!!! Zkuste se podívat na svou paní Lenost, vypadá stejně jako ta moje? Nebo je jiná, zkuste nad ní vyhrát, prožijte každý den vítězství, které Vás posune kupředu, zvýší Vaše sebevědomí. Je hezké vědět o sobě (sebe-vědomí), že jste tak silní, že tu neobyčejně otravnou, silnou a vytrvalou Lenost, porazíte. Dokud nad ní budeme vyhrávat, věřím, že budeme zdrávi. Nemusí se jednat pouze o cvičení nebo běhání, změňte jakoukoliv drobnost, i přesto, že se Vám nechce. Udělejte jakoukoliv změnu, aby Váš mozek nejel na automat, aby se musel zamyslet. Jděte po schodech místo výtahem, jeďte MHD místo autem, místo kávy si dejte ráno čaj, buďte jeden den bez večeře nebo si dejte jeden namazaný chléb místo tří, i když máte chuť. Změňte něco, o čem již dlouho přemýšlíte a překonejte sami sebe.

Držím Vám palce a jsem v tom s Vámi, zkuste být i Vy se mnou ….